Do neznáma

Do neznáma
Uź teď nemohu se dočkat
až jen tak bez lístku
nasednu na první vlak
a pak smérem k remízku

vykročím, a to hnedle jak
mě průvodčí vysadí
který beze mě nechá odjet ten vlak
a já pak do kapradí

ulehnu a veškeré tíži světa co vláčím se sebou
dovolím vyprchat a prolnouti se s přírodou

A po vzoru drobných lesních tvorů
i já spočinu v jahodí
až pokud ke skrovně prostřenému stolu
mě ony němé duše probudí

s nimiz pak pri hostine, jen z mechu a stvolű
bez řízků a bez chleba
my oddáme se rozhovorům
pro které slov jest netřeba

Uz dnes nemohu se dockat
az z pate koleje
nasednu do vlaku co odjizdi
do mist, kde dodnes preziva nadeje

zkratka nekam smerem tam
kde ulehnout lze do travy
do mist, kde nic lepsiho nemuze se stat
nez-li byt vyloucen z prepravy

no a proto i ty bud bez obav, ze ta diva zver
stav duse tve pochopi
nepochybuj! a zkratka jim ver
kdyz tlapkami svyma te obklopi

Tak prece jsem se dockal
a dospel k poznani
ze nejsme nic, a sic jsme vse
opoti širému nebi nad námi

proto k te kristalove studance
hledme dale spolu s ptaky a lanmi chodit pit
a to alespon do te doby
co nas oba panbuh necha zit