Stav Fugy

Anotace: Disociativní amnézie identity a vzpomínek je znakem vysoké inteligence a relevance ke kosmické expanzi, amorova kvintsence holografické letokruhové knihovny života.

*
Viděl jsi slunce, včerejší už dávno zmizela za šedivé kapky deště. Viděl jsi slunce, na okamžik delší než věčnost. Viděl jsi doteky, které se touží spatřit v tom, co neumírá. Hlas byl sám mezi prvními květy předjaří.

Viděl jsi dlouhý vlak dechu, téměř nekonečné substance. Emanující maličké neviditelné organismy na sítnici oka, hydrobórie, opia sluncí. Vidím nové objevy, selektivní elektrotechnika budoucnosti. Děvčata před oltáři na cestě zemí.

Brouzdám a nacházím průkopníka provázení Cosmem. Je to Carl Sagan, kdyby byl hudebníkem, jistě by skládal kosmické fugy, galaktické encyklopedie rýmů a muzikálních kontur a textur za hranicí ordinérní představivosti.

V tom se objevila dávná, těžce snesitelná amnézie. Uhasínající pásma rudé bolesti, červený obr na horizontu částic. Velvetové šrámy před tím než vydechneš hlasem tvých kladných. Amnézie viděná za vytrvalostí paměti, persistence přijímání myšlenkových změn.

Stěny a cihličky identity. Stálost je otěží. Lodě a plachty, zase se musím vrátit k fugám, ke stavům fugy, běžím nahoru do schodů, dýchám na sedmém stupni, vyčerpávám se a nabíjí mne atraktor všech mocí. Sténám a vybíhám rotující schodiště. Je to labyrint rýmu. Hledám mistra duševní práce.

Je to dlouhá cesta, řada na něj se čeká celé staletí, obohatit lidi, ale jak, než se naučit skutečně rychle způsobovat slovní tok plynulejší do rytmu elektronických stabů. Zdvojuji kinetickou energii hlásek a vyslovování.

Cítím se v tom dobře, až teď zpětně mě zasahuje blesk, střepinový granát úzkosti, zašel jsem příliš daleko ? Jsou za mnou zase ty pocity pronásledování, shoduji se se sluncem, že pocit být milován je příjemnější než být pronásledován paranoickou představou.

Hledím vstříc novým dním, budu pracovat na projektu architektoniky mysli a fundamentální příčině fugy hlásek, hlasu v milionu dalších hlasů, nechám se inspirovat, abych mohl obohatit svět o svůj dosah a působnost.

Čiší z toho dobrá radost, silná a stálá. Nechť je tvojí. nechť je světlem a zítřejší plodností na tváři nezapomenutelné cesty nového jara, dar byl zrozen, plod znovuzrození. Kráso, ach kráso osudu.