Anotace: O lásce poddaných
Tvé vlásky,
zlaté jak pole,
když žně nastávají,
oči modré,
jak nebe nad námi,
prsa tvá hrdě tyčící se,
jako dvě věže,
tvůj klín tajemný,
dráždí mě neskutečně,
celá se prohýbáš,
když vstupuji do tebe,
jak dobře naladěná loutna,
kolem sebe jen slyšíme vodu,
vítr prohánějící se nad stromy,
při našem milování,
pod hradem,
kde sloužíme pánu našemu...
Jako bych to viděla. Tvá báseň vede mysl bez námahy tam, kam jsi chtěl. Pěkné :)
11.08.2007 11:10:00 | meruňka
Lepší je zbalit průvodkyni a okusit zámeckou lož. I když na hradě spíš hladomornu.
07.08.2007 11:00:00 | umělec2
píšeš zajímavě, myslím že z Tvých básní mohu velice čistě slyšet Tvé srdce
28.07.2007 20:45:00 | Tamir