Hanebná báseň

Ach ta láska to je cit.
Jsem za ní jen stále bit.
Cítím k tobě, cítím k ní,
ale nejsem s tebou, ani s ní.

Ach ta láska to je děs,
potkat milou holku dnes,
to možné není, to by bylo snění.

Já sem člověk novodobý,
a tak mě láska už nezdobí.
Holku vezmu za ruku,
a řeknu jí ty brouku.
Nedělej se staromódní,
to nikoho neohromí.
Támhle vidím keříček,
tak odhoď svůj svetříček.

Svetříček je rychle dole,
keř je jak orné pole.
Říkám jí ty andílku,
a šahám jí na čičinku.
Kotě moje vrní slastí,
a já na ní střídám rychlosti.

Tomuhle se vážení,
říká přesné tažení.
Tak jak vypadá cit dnes,
to neví snad ani pes,
kdo to tedy dneska ví,
to vám nikdo nepoví.