Na paměť...

Zeď vzpomínek roste
A zespod obrůstá
Představami…
…o dokonalosti…

Nikdy jste se nepotkaly,
A přitom plakaly sobě navzájem.
Křičely ze snu na zamčené dveře…
…Otevíraly nahé…

Měsíčním světlem zalitá
Pozdní večeře,
Která dávno vychladla…
…Byt neútěšně prázdný…

Saténové negližé
A rudá stuha ve vlasech…
Namotaná kudrlina na prstě
A váš vyčítavý pohled…

Neokážu dát poslední polibek,
Ani jedné z vás…
Poslední sbohem na prahu zamčených dveří,
Trapné ticho a…Na viděnou lásko…

Slyším tiché klapání podpatků
Na kamenných schodech,
Půjčený klíč v zámku…
…a pronikavou bolest…lži.

Nevidomá vášeň
Se ztratí v ranním oparu,
Zapnu dámský pásek na pánských kalhotách
A zmizím v šeru půjčeného bytu…

Jako mrcha
Bestie a svině
Upřímně miluju a lžu…
…Nedokážu opustit…

…Na paměť mým smutným courám…