Umírat rozkoší . . .
Umírat rozkoší . . .
Anotace: O tom, jak je to pěkné ...
Dej mi své kopí
a já ti ho ztupím,
tak ráda pod tebou
tichounce úpím.
Pronikej do mě
znova a znova,
šeptej mi do ucha
mazlivá slova.
Líbej mě všude
až ztratím řeč,
a tělo ochromí
milostná křeč.
Lituji všechny co netuší,
jaké je umírat rozkoší.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
09.09.2007 09:14:00 kliďaska
Dík za přivítání v modrém moři, asi tu nějakou dobu pobudu, a co se týče toho dělení se - zastávám heslo
"přiměřeně, přiměřeně". Jinak tahle básnička s takovouto tématikou byla spíš na zkoušku, díky za přečtení.
08.09.2007 09:21:00 Lorraine
Ono těch k litování asi moc nebude...si tedy myslím...
Vítej v tomto modrém moři :-))
