Anotace: ...pro všechny kdo milují...
Do klína hvězdy sypala noc...
ležela v posteli osaměle...jako mramor
který touží po rukou šikovného kameníka...
Po stoncích břečťanu,
po kmenech v sadu,
po trávníku,
šel tiše Měsíc a sametově našlapoval
a těšil se,
jestli jí spatří...
na posteli...
nahou...
Touha tě chytí jako jazyk plamenů
dýcháš a putuješ za tím co tě nutí
jsi schopen vymačkat i vodu z kamenů
riskuješ provaz riskuješ utonutí
Touha je posunout ze zahrady tmu
když vidět chceš na jablka
touha je zastavit uprostřed rytmu
roztančenou smrt...
........a poprosit o minutu ticha
Touha je nedopsat řáde...........
Díky milování...
... je lepší nedopisovat ... nedomýšlet ... neplánovat ... prostě žít naplno ...
26.10.2007 13:32:00 | Marcella
Tome, to, že jseš zamilovaný blázen, je z hlediska Tvých básní naprosto pozitivní okolnost - nicméně, že jseš lajdák, to je jisté...
Mazej dopsat ten řádek! Nebo mi chceš tvrdit, že doposud... hmmmm... ona Kačka je číslo...
Hele, ale pak to dopiš, jo? A měj na zřeteli, že člověk nemá odcházet od ŽÁDNÉ rozdělané práce...
Tak!!!
:-DDD
20.10.2007 12:34:00 | Judita
...nikdy jsem neriskovala tak jako s tebou..
...nikdy jsem nemilovala tak jako teď Tebe...
...jsi moje náruč plná vůní
jsi Svět,jsi celé mé Nebe...CHCI JEN TEBE!!!
19.10.2007 22:26:00 | Žqáry