Zpověď

Anotace: U sálajícího krbu sedím a přes žaluzie zřím ještě stále krásnou, vykřičenou ženu v letech, čekajíc v sychru rozevřených křídel okenic a s pevně vztyčenou hlavou na duši ulice, zpustlou, tak mrazivě prázdnou............. jako by si říkala:

Samá medová slůvka to byla...

A těch těl
v nichž jsem se utopila...

Dnes čekám jen chvíli, a...

Už bolí mne ta představa
na cáry že nebudu trhána
že okvětí mi opadalo
náruče těl že mi je vzalo...

Opylovat chci!

Ještě naposled být hladová!

A tak
u okna čekám na čmeláka
poprvé špitám
slůvka medová...