Úchyl a Klára

Anotace: báseň ze sbírky Šest pět, věnovano Kláře Kleinové

Její život změněn byl,
ten úchyl ji jen odbyl.
Kláro, jak to s tebou vypadá?
Zase celá zjebaná?
Cos to v noci dělala?
A s kým?

Já za to nemůžu, já nic,
šla jsem parkem, byla sama,
v naprosté to nevině.
Úchyl toho využil,
řekl: „Sex a povinně!“

Co jsem asi dělat měla?
Dělala jsem, jak se dalo
a mu se nic nezvedalo.
Miluji ho,
byl to trapas,
snad přepadne mě zítra zas.