Anotace: ***
Vešla jsem do duhy
Tvými dlaněmi
Tancuji
s jejími pruhy barev
zatímco Ty
miluješ mé tělo
Vymýšlíš nové a nové
rozkoše
Kvetu nebeskými lasturami
V každém žebroví růstu
jiný odstín lehoučkých pastelů
Slyším hlasy
(naše hlasy…)
a rozpouštím se
ve vlnách přílivů
horkých obejmutí
Extáze
Pod mostem splynutí
procházíme
dlaň v dlani
a ve volných rukou
neseme tenký proužek duhy
- švihadlo endorfinů…
Tvou krásnou duhovolasturkovou báseň i komentíky jsem si báječně užila, děkuju.
22.09.2008 06:30:00 | Iva Borecká
Ať "tam u vás" vždycky hraje prim
švihadlo z duhy... made in endorfin.
17.09.2008 18:33:00 | Šerpík 1
duhá mi do dnešního jinak smutně zamračeného dne sedla jak hrnec na p....
moc, moc, moc ... fajn
17.09.2008 16:27:00 | vapiti
hele vy dva.. to je pro mě nepřístupný :D :P:P :-*
17.09.2008 15:53:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
ucaroval mi jen konec, posledni sloka, a posledni slova jsou uplne the best, zbytek je proti tomu konci, aspon pro mne, pokulhavajici...
17.09.2008 15:31:00 | saddova