Návštěvnost
Skoro potmě...
Skoro potmě...
Anotace: ...pojď letět někam daleko...
ztraceni v bělosti
vypraných cích,
jako by na ně přímo z nebe
napadal sníh...
leželi nazí a lapali po dechu
jakoby oba tím proudem stříbrným,
který jim Měsíc naléval na střechu...
plavali společně, až k dálkám vzdáleným...
leželi nazí v tom černém pokoji
jako dvě sochy z bílého mramoru,
byli jako jablko, které se rozkrojí,
oba se klidně dívali nahoru...
leželi nazí a někde nad nimi
hvězdy jim blikaly zase a znova
a někde nad nimi svítala naděje,
že si to můžou... zopakovat.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisknádherná!
02.09.2010 16:08:00 | Gabrielle
..citem psáno..
17.12.2008 09:35:00 | Tacca
Fajn závěr ;-) a básnička vskutku líbivá..
16.12.2008 22:00:00 | Albertinka
K r á s n á ST! A ta jablka!!!Nahota až k jádrům...odevzdanost...dvou lidí...v poloutmě
16.12.2008 02:03:00 | Veselý Drak
...milování může být někdy opravdu nekonečné...
15.12.2008 12:11:00 | Quigleika
Slibné zakončení...:)
14.12.2008 21:12:00 | Dota Slunská
ST! Krásný, něžný- pohlazení...
14.12.2008 10:02:00 | Veru
krásná
12.12.2008 23:05:00 | Myrja
ST! Obsah se mi moc líbí.
11.12.2008 10:56:00 | NikitaNikaT.
Skvostná.
11.12.2008 09:47:00 | Marfuša
...je radost číst Tvoje básně...
10.12.2008 23:12:00 | Lota
Bezvadná.
10.12.2008 22:22:00 | Psavec
Prostě umíš,jako vždy
10.12.2008 22:07:00 | Vivi.~2
no jo můžou...a nemusí...jo tohle je moc,moc hezký..:o)
10.12.2008 21:38:00 | Nút
nádhera :-) ST*
10.12.2008 21:24:00 | Verena