Anotace: ...
Tak pojď ven
a já ti povím,
kdo vlastně jsem
a jak si stojím.
Nejdříve ovce,
potom vlk,
poznáš lovce,
co chce tvůj krk.
Zažiješ strach,
pocítíš chtíč,
obavy v prach
a na tvůj klín - použiju klíč.
Zámek už zcela,
odemčen umělci,
adrenalin z těla,
ztrácí se v ulici.
Pak nebohou srnu,
prodám teskné tmě,
už ne ovčí vlnu,
když už jsem byl vně.
Na rozdíl od Tvé předchozí, takhle má náboj... Upřímně, asi bych podlehla svodům takového lovce...
01.02.2009 15:59:00 | Angua