Na sklonku každodenního se střídání
V té periodicitě jistého předpokladu
A letu ztichlých not vzdušného zavání
si chvilky pro něhu tak polehoučku kradu..
Na hraně opředenosti se špetkou rouhání
V té implicitě bujarosti hladu
A stínech hříšných gest, která se nedaní
se projdu zahradou těch rajskomocných sadů..
Na křídlech neutuchajících vyznání
V té reciprocitě hmotna již od základu
A tance jasných drah vášně i pokání
se ztratím za clonou tříštivých orgastradů..
Líbí se mi...a nejvíce toto spojení "rajskomocných sadů"
Dávám ST!
19.03.2009 12:31:00 | Lilly Lightová