Anotace: ...
Odvěsno v milostném trojúhelníku,
Pythagorovu větu vyslovuji potichu.
Zostra svíráš mou přeponu,
ujídáš obsah protějšímu čtverci,
rozvíráš úhel jistoty,že utonu
v číslech, v bezbřehém kosočtverci.
Velikost lásek rovna obsahu srdce mého,
rozum nezvládá ni malou násobilku,
více než počtáře punc herce falešného,
kreslí na polštáře čísla a čtverce,
sčítá ti nadvakrát posčítané srdce,
nad ránem lepí jej prstem na košilku...