Plamínky

Jak vlny doráží na bezmocné kamínky,
a já chci v očích vidět t toužebné plamínky.

Nejsem král ani poddaný
a nehrajme tu hru
o tom, kdo je a není zadaný!

I pro tu horkost letních nocí,
i proto, že chci si hrát s tou mocí.

Ač je ubohá či kouzelná..
podlomí se ti z ní jistojistě kolena!

A..vlnami se necháme unášet...
dál a dál...až tam za oceán..