Anotace: letům mimo
Tam ve tmě u dna Atlantiku
v troskách trupu airbusu
mé slzy v tvém kapesníku
jsou pochovaný
jsou jak to moře slaný
mezi murénami
v perlotřpytu
u kokpitu
u skříńky černý
jak lucerny
tou tmou problikávaj
a nocí se mi zdávaj
Ráno se vzbouzím
s absencí tvoji přítomnosti
bytama bloudím
očima loudím
nohama pletu
a hledám tvoji siluetu
psal jsem už Sinuhetu
o lektvar zapomění
....ale není.
posílám pozdrav ze dna Atlantiku
cítím se dobře i když jsem jen v triku
měla jsme asi pěkně velkou kliku
sedadlo vedle uličky
musí být hrozné žít a platit elektriku
kličkovat mezi vajíčky..
26.08.2009 19:38:00 | Mario de Janiero