lano

Anotace: člověčině

Ač mlád
z života jsem nezakrojil čtvrtku
přec vím že občas hořce chutná
umím se smát
i topit v černým smutku
vznášet se v mracích
i tápat někda u dna

S ránem se probouzím
s plány v hlavě
abych je večer pohřbil žehem
sám sobě přeju na oslavě
dalších a dalších dnů
znám svinstvo co se skrývá v trávě
má barvu křídel havranů

Požáry lásky v sobě hasím
..tak strašně pálí
s příchutí slanou na jazyku
se smrtí hraju na vybiku
a slzy zrak mi kalí

Tisíckrát zatratil jsem lidi
a přestal věřit v člověčinu
když černá tma mi řekla zvu tě
vždy našel se někdo
kdo hodil lano nad roklinu
a zařval drž se já vytáhnu tě....