Kriváň

Dneska už nejmíň po desátý
se šornou mezi vraty
pak z nebe mrak mi zase mává
a padat nepřestává
kolem jen bílo bílovatý
jak vlasy mýho táty
schovaný pod kulichem
jen vítr z lesů
skučí tichem
čechrá ty srsti medvědí
ti dávno spí si s plným břichem
a o tý zimě nevědí

Fičí to fičí nad Kriváněm
a zvonky tatranský
žalují hořcokvětu
za skálou kamzík asi raněn
a je to jedno světu

Zde v kopcích v závějích
hrajem si s tátou na horali
ve spíži vedle brambor líh
a dobre se nam darí....