Doteky II

Anotace: Prvá část...raději jsem to rozdělil na dvě části, na můj vkus, až příliš dlouhé...a jestli to patří do této sekce? Ať rozhodne každý sám...s doteky od múz, s doteky prstů po vášnivé noci...

I.

Za víčky očí, která zavřel kvůli tobě,
vidí tmu a jen prsty představuje si tvé tělo…

Do vlasů, každičký zvlášť přepočítat,
jen s náruživou náručí je políbit,
a prsty cítit jejich vůni, vůni tvých vlasů,
a prsty cítit jejich vůni, vůni tvých vzpomínek.
Něžně, zlehka pokročit až k ústům,
roztřeseným prstem (nervózní je kvůli tobě),
pohladit rty, navlhčit si tak bříška,
na krajích a až skoro k bělostným zubům,
kdy ucukáváš, jen z leknutí, nenadálé chvění.

II.

Bez tmy neexistuje světlo,
a bez světla bys nebyla krásná.

Další, jen malá zastávka v ochlazení,
zachtělo se uší, nejdříve pouze polibkem,
a pak, pak dotekem rozehrát hru,
pro jemnou husí kůži po celém tvém těle,
nechat vše plynout a představovat si tvůj úsměv,
a přitom hladit kůži na tvém zátiší,
na „obratli smyslného chvění“
a jen čekat, čekat a jen čekat.