Anotace: 29.5.2010 tvá nenávist mi nedá spát...
Zastesklo se mi po Francii
a po dvou šálcích čokolády
v rukách, jež svěřepě hladí
tvář i obnažené vnady
a potápí mne do hlubiny
Tvých očí temných, bezedných,
planoucích ohněm neměnných.
Vzdech, dál spokojený smích.
Dobyt byl cíl vytoužený
-upokojit vroucí chtíč.
Šeptáš "Jenom, lásko, křič,
že zraňovalas mne jak bič!"
Zastesklo se mi po Tvém dechu
přerývaném nenávistí.
Kéž nás další hřích očistí,
souzněním těl buď si jistý.
...tohle báseň je daleko lépe napsaná než ta následující ...prima ...
02.06.2010 12:15:00 | WhiteSkull