Podzemníci

V kapse mám knížku Kerouaca
a trochu duši podzemníků
má mysl stoupá nad oblaka
...častokrát
jako prach
když navečer se smráká
v poustevnách
usínám osvobozen
od pastí světských
nedělám zen
a ani meditace
jsem jen sám
a kolem spousta práce
na trable lék
od věky věků
a z toho léku
duši jak prostěradlo
za obzor slunce padlo
a s tichem v prolnutí
ze skalních výdutí
jen občas ptáků zpěvy
nečekám že se ...zjeví
jen příjmám v pokoře
jako vzduch od moře
a vlny v intervalech
slova co na korálech
pod řasou schovaný
a ráno na rány
...zapomínám.