Anotace: nivám,řekám...
Mám rád ty noci tmavý
klidně i beze hvězd
temnotu lesů
za zády měst
..je to lék na bolest
toulám se nazdařbůh
a kruh mlh kolem luny
zas vězní svitu struny
z větvoví šepot stromů
a v tichu pěšin
snad někde z lomu
nářek kamení
kde potok pramení
houští se vlní
tam když jsem raněný
se zvěří chodím pít
moje nit
..člověčí
slábne a cit
mění se v pud
prost slz a nebrečím
a stud
pod srstí skrývám
v meandrech nivám
i když to slyší řeka
....žaluji na člověka
moje nit
..člověčí
slábne a cit
mění se v pud
pravdivě člověčí...perla mezi větami.
13.08.2010 01:17:00 | prostěholka
Jenom žaluj, skoro každý z nás si to někdy zasloužil. Báseň - bezchybná.
11.08.2010 22:42:00 | Jana M.
Člověk si nezaslouží, aby se na něj žalovalo, nakopej ho hned! Víš kam, viď?
10.08.2010 23:06:00 | Zasr. romantik