Anotace: větru a rozptylu...
Napsal bych něco
o naději
o tom co mívám
nejraději
O láskách
v lukách
o tichu v pěšinách
o mracích, výšinách
o chvílích v peřinách
s Tebou!
Ale ruce mne zebou
a srdce studí
a bludy v hlavě
nocí budí
jako když v trávě
cikády řvou
a o tom právě
my dva tak chudí
na city tmou
slézáme půdy
tou chůzí náměsíčnou
O nohy viselců
škrtáme čely
a potom sirkou
pod hambalkou
ať lehne popelem
co vše jsme měli
a vítr dálkou
mezi jmelí
roznese sliby
že nás nic nerozdělí.....
A pak rozptylová loučka
přijme náš poslední prach
jež jako moučka
letí a vítr z vlasů plách'
ST!
04.11.2010 18:37:00 | Zasr. romantik
I když se křivky tvé
ve větru vlní
a pára z mých očí
točí se nad krajem
pradávné sliby
samy se plní
v peřinách obláčků
spolu si pohrajem...
ST!
04.11.2010 11:49:00 | Mario de Janiero