Napospas

Když venku vše zchladne, zšeří
uléhám, hebká, do Tvých peřin
Tvým horkým rtům svou bílou šíji
napospas dám… a jak čas míjí
bloudíš mi rukama po bocích…
a to, co dělám po nocích
do toho nikomu nic není.