po staletí
po staletí
Anotace: slovům,slunci ....mžikům
Po staletí
stejný mraky
stejný slunce
láska taky
dál se věří
na zázraky
v mořích vraky
mezi nimi vidíš ptáky
dole vztahy všelijaký
Po staletí
slunce svítí
hladovým
i těm co sytí
jsou
světlem,tmou
ty dny si jdou
je jim jedno
jestli v míru
nebo v bitvách
plných krve
vsáklé s tuží
do papyru
naposled i napoprvé
Po staletí
od početí
k smrti je jen mžik
jako pták
když krajem letí
jak tvůj smích i vzlyk
Po staletí
jsou prokletí
milovaní
zazděný i zabedněný
počatý i zavražděný
v klekání i rozednění
Po staletí
po souvětích
ty má moudrá sovo
člověk souká jedno slovo
volává ho nad mraky
...hádej schválně tak jaký?
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Ty jsi básnický sjezdař. Nebo skeletista. Řítíš se svými verši z hor v ohromném tempu.
19.12.2010 00:19:00 | René Vulkán
Často volám doprdele to je krása tahle láska
hlavně když se toulám v lese
hlas můj nad mraky se nese...
ST!
17.12.2010 11:21:00 | Mario de Janiero
Tvá píseň o nejkrásnějším slově je vskutku nádherná, příteli!
Jedna z Tvých nejlepších tady.
17.12.2010 08:07:00 | Špáďa
Umíš!
*
Tohle slovo
nebo jiný
volá člověk
do krajiny
moudré
nebo zoufalé
do oblak volá
troufale
Živote
postůj chvíli
Lásko
buď moje
po staletí
stejně
16.12.2010 20:07:00 | Kapka
