Anotace: slovům,slunci ....mžikům
Po staletí
stejný mraky
stejný slunce
láska taky
dál se věří
na zázraky
v mořích vraky
mezi nimi vidíš ptáky
dole vztahy všelijaký
Po staletí
slunce svítí
hladovým
i těm co sytí
jsou
světlem,tmou
ty dny si jdou
je jim jedno
jestli v míru
nebo v bitvách
plných krve
vsáklé s tuží
do papyru
naposled i napoprvé
Po staletí
od početí
k smrti je jen mžik
jako pták
když krajem letí
jak tvůj smích i vzlyk
Po staletí
jsou prokletí
milovaní
zazděný i zabedněný
počatý i zavražděný
v klekání i rozednění
Po staletí
po souvětích
ty má moudrá sovo
člověk souká jedno slovo
volává ho nad mraky
...hádej schválně tak jaký?
19.12.2010 00:19:00 René Vulkán
Ty jsi básnický sjezdař. Nebo skeletista. Řítíš se svými verši z hor v ohromném tempu.
17.12.2010 11:21:00 Mario de Janiero
Často volám doprdele to je krása tahle láska
hlavně když se toulám v lese
hlas můj nad mraky se nese...
ST!
17.12.2010 08:07:00 Špáďa
Tvá píseň o nejkrásnějším slově je vskutku nádherná, příteli!
Jedna z Tvých nejlepších tady.
16.12.2010 20:07:00 Kapka
Umíš!
*
Tohle slovo
nebo jiný
volá člověk
do krajiny
moudré
nebo zoufalé
do oblak volá
troufale
Živote
postůj chvíli
Lásko
buď moje
po staletí
stejně