strouhanka
strouhanka
Anotace: ztrátám a nálezům...
Víš že svět
..umřel mi tolikrát?
Za tou zdí oprejskanou
jsem malej smrad
kterýmu slzy kanou
do svetru po tátovi
kříž...listopad
a mraky na Klatovy
jak vrány letí
..mé první pololetí
bez mamky
jak drobky strouhanky
mám v očích nasypaný
a naplakal jsem čtyři vany
bez vln moře
pan farář o pokoře
lásce a návratech
vyprávěl ve vratech
a já ho nesnášel
a boha proklínal
a dna furt neměl ten můj žal
..Víš že svět
uměl mi párkrát dát?
I špetku štěstí
brunetky od nádraží
pak zrzky na náměstí
možná bych spočítal
však nemám tolik paží
a tak dál miluju
ještě než lásku zdraží....
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tvá strouhanka skončila ve velice lahodném a výživném pokrmu,
proto se sem, k Tobě, zase rád příště p(r)ohrnu!
20.02.2011 18:15:00 | Špáďa
četla jsem ji několikrát!
je to fakt přímej zásah
cit, syrovost, krása
/ ta jiná, chytrá.../
20.02.2011 18:01:00 | šuměnka
...a k troše té nahoty
daň z přidané hodnoty
Kalouskovy novoty...
ST!
19.02.2011 19:26:00 | Mario de Janiero
..Víš že svět
uměl mi párkrát dát?
A to je zas můj pohled na život! Jsem rád za vše pěkné, co jsem zažil! ST*!
18.02.2011 21:45:00 | Zasr. romantik
"...a dna furt neměl ten můj žal" - v té větě cítím mnohem víc. ST za přímý zásah.
18.02.2011 17:13:00 | Jana M.
