Ivan

Až budu kulaťoučkej
a stár
jak báťuška car
a kdejakej bar
budu mít vymetenej
i svetr upletenej
ponožky k polobotkám
svou závěť k starejm fotkám
položím opatrně
na jednu z černobílejch
kde jako škvrně
v náručí maminky
všechny ty vzpomínky
v krabici z Tatramatky
zamknu tam kde světa zmatky
nedosáhnou
už ptáci zase táhnou
nad chrchly mraků
pod nehtem mám čerń laku
mé rakve vybrané
říkali Ivane
..umíráš