Ocůn jesenní

Už dávno táta ...máma
je za horama
za který slunce chodí spát
ty rána vítáš sama
v noci se zkoušíš bát

..O děti co už vyletěli
z hnízd přestýlaných
ve zvonech o neděli
v květech lip zámku Lány

Těkají každou hodinou
ty oči za záclonou
a manžel s novou rodinou
je fotka černobílá
zapal si svíci vonnou
otevři víno z Mikulova
a čím jsi byla
budeš znova
a slova
začnou od začátku
nadějí velkých pátků

Už dávno není pastelama
obloha šrafovaná
a svět kolem je divočina
odejdi středem jako dáma
i když se motá hlava z vína

Vrásky jsou pouště duny
počtem jak v harfě struny
dej bacha na Ocůny
....jesenní
a slzy nech si k vaření