Anotace: ...
Pohledem svádíš,
Tvé rty lesem voní
Hřeješ a hladíš
Když slunce se kloní
Za rohy v ulicích
Za kmeny stromů
Jen těla zářící
V útrobách domu
Tvé prsty překročí
Sedmero řek
Měsíc se otočí
Trochu se lek
Té záře uprostřed
Nočního ticha
Zastavil se náš svět
Jen mlha dýchá
Na okna zakreslí
Mapu nás dvou
Ruce si proklestí
Cestu tou tmou
Za sedmero řekami
Objeví vzdechů vzdech
Bojovní, bezbranní
Milenci v tichých zdech
V posledním...snad měsíci...nejlepší povídání ve verších. moc jsem si tě užila! Díky!!!
23.04.2006 11:04:00 | Mirka Hedbávná
Nádherně matforická báseň. Krátký verš je obtížný, ale tady je zvládnutý skvěle. plná.. :-)
21.04.2006 20:59:00 | Buližník
moc krásná...
prostě mě dostala...
:o)
21.04.2006 13:18:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd