Anotace: I malé pohlazení ...
Kde smím se tě dotknout?
Jsou to snad tvé rty rudé.
Marně se snažím polknout.
Kdy, kdy už to bude.
Tvá šíje v barvě sněhu.
Při doteku zamrazí.
Vůní tvých vlasů
mé prsty cestu si prorazí.
Od boků přes bříško nahoru
hladím tě a zase zpět.
Mé prsty postupují dolu v útoku
a s námi točí se svět.
Těch pár letmých doteků
dá možná někdy víc.
Polnice netroubí k útoku
a přesto bude hic.
..pěkně jsi ohřál vzduch..i těla
duše do nebes odletěla
možná se optat..zda by směla
být dneska trochu zrůžovělá..:o))
(a vichřice pak milou duši
ovívat bude..snad i sušit..:o))
10.05.2006 10:20:00 | šuměnka
Vážně? Kouzla, sny a realita. Kde je pravda a co je co? :o) Prožít se dá vše. ;o)
10.05.2006 09:58:00 | Mava