Variace na Píseň písní

Ať pohne rukou, jež zabrání mi jít,
vždyť oheň tvůj víc sálá než-li slunce.
Pozvi mě přes práh, můj příteli,
vždyť zrychleně dýchám mlhu.
Oba se chvějeme, ani jeden zimou.

Prsty se proplétám krásou tvé země.
Vlasy tvé jsou hebká tráva, rostoucí na hoře Gileádu.
Tvé oči jsou zapálené ohně u jeruzalémských bran.
Tvé hrdlo je Babylónská věž, tisíce v ní postaveno sloupů.
Ramena tvoje, sochy Goliáše, dílo umělcových rukou.
Tvé ruce, toky řek, jež prsty sahají v moře.
Tvá hruď jsou rozlehlá pole pod rozžhaveným sluncem.
Tvé břicho je písečná poušť prahnoucí po dešti.

Než zavane den a stíny se dají v běh,
přijde do mé zahrádky můj milý,
a ochutná výtečné ovoce moje.