Sama sobě
Sama sobě
Anotace: :-)
Chceš opět pozlobit?
Usty nad tebou zakroužit
a po těle dlaní přejet ti..až tam dolů
a stisknout to tvrdé prokletí..
Chtěl by jsi opět pocítit vášen chtíč?
Já vlhla a tys už byl dávno pryč,
když moje ruka tápala po mém těle,
až tam na to místo, co nemají andělé...
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk24.01.2014 20:35:56 Liduška
Už je to opraveno :-)
24.01.2014 20:38:26 hanele m.
Liduško, když někomu odpovídáš, klikni u jeho komentáře na reagovat - jinak si povídáte každý sám a oni neví, že jim odpovídáš, pokud to neuvidí náhodou na hlavní stránce nebo se nevrátí sami od sebe podívat znovu na ty komenty :o)
24.01.2014 20:19:37 PrinceznaAmellie
Proč je nad U kroužek a stmívání s tvrdým Y? Uplně to zkazilo celý dojem díla. Promiň.
24.01.2014 20:12:29 Bakchus
Jsi žena,pro muže vytvořena,by jsi touhy plnila,vyzývavě se vlnila,prala,pekla,vařila,by se láska zdařila.
Tak jsi to myslela?
24.01.2014 19:42:10 Liduška
a tím že jsem jen ženská takže uvař, podrž, uklid...
25.01.2014 07:19:03 Favi
(Citadela-Antoine de Saint-Exupéry)
Pro onu manželku rozptýlenou do večera znám proto buď smrt nebo pouta. Určím jí hranice v podobě ohřívadla a kotlíku a mísy ze zlaté mědi, aby v tom seskupení pozvolna odhalila určitou tvář, kterou pozná, která jí bude blízká, určitý úsměv, patřící jen sem. Tak se jí pomalu objeví Bůh. Bude tu křičící dítě, aby je nakojila, vlna pro její prsty, aby ji učesala, bude tu oheň, aby ho rozdýmala. Od toho okamžiku bude spoutaná a připravena sloužit. Neboť jsem ten, kdo kolem vůně buduje schránku, aby se nerozptýlila. Jsem zvyk, jenž přináší ovoce. Jsem ten, kdo nutí ženu, aby nabyla tváře a existovala, abych později nepředal Bohu pod jejím jménem jen slabý, větrem rozvátý povzdech, nýbrž určitou horoucnost, určitou něhu, určitou bolest ...
PS: dobré ráno:)
