Svíčky ve stínech jemně si kreslí

Svíčky ve stínech jemně si kreslí,
to co si člověk jen potichu myslí,
lehce lemují křivky nahého těla,
toho co možná jednou bych chtěla,
hladit něžně a pevně jej obejmout,
starosti z něj aspoň na chvíli odejmout.
Slyšet v tichu dech lehce vzrušený,
poté co kostka ledu něžně sleze,
vnímat srdce Tvého rychlé bušení,
jen co jazyk bude zdrojem Tvého vzrušení.