Anotace: ...blesky,hromy,vzdechy!
Ležím v posteli, pozoruji nebe
blesk pročísne oblohu.
Miluju večery vedle tebe,
když hrom udeří znovu a znovu.
Do okenic bubnují kapky deště,
blesky předvádí svou krásu ještě.
Díváš se mi do očí, těla propletená,
v této vzrušující chvíli,
upíráme své mysli k jedinému cíli.
Můj slastný vzdech a hlava zakloněná, když ty padáš na kolena.
Mám dojem že nějaké blesky byly už v minulé básni tam jak "aurora ční" (to mě oslovilo, že aurora ční, tak jsem si to zapamatoval)
Blesků není nikdy dost. Zvlášť když dovede pročísnout oblohu, jako znělka k polopornu.
18.06.2019 13:45:30 | Karel Koryntka
No téééda, Ty jsi opravdový básnický tvor :)
Víš, co jsi mi připoměla posledním veršem? Uhodneš to?
Nebo já Ti to prozradím, hihi :)
"Ty musíš! Ty si vyvolená
stát v čele vojáků,
když padnou na kolena!"
(Z muzikálu Johanka z Arku) :) Můj nejmilejší a nejoblíbenější muzikál hihi :)
18.06.2019 13:31:19 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA