máj

 

voněla kávou
a nahým tělem

polibek...

ze společné snídaně
na rtech ještě drobky

v očích stovky plamínků
a petrklíč

co zdobí náš záhonek

kráter dřímající sopky

zakutálený míč

vše kvetlo

byl máj

chutnal jak jasmínový čaj
pitý za svítání na zahradě

máj

svátek lásky a hořících těl
jakoby i nás svésti chtěl

perličky potu na kůži

touha leží ve vzduchu
tak nedočkavá

i když tichá jako pěna
její tělo vlhne a sténá

naše láska

teplý olej tělo laská

leží na bříšku

baculatá
jak kyprý mech

dívá se tam
kde čeká vzdech

mého podbřišku

když na něj sahá

jsem nahý
pocit ten si vychutnávám

laskají mě
její hnědé oči

jsou jak duše zrádný flám

vyšpulený zadek

píseň zněla
do mého těla

sténá masážní stůl

hladím jí ramena
pak hebká záda

lásku vzývá jako sůl

ruka její
letmo o mě zavadí

pohrává si

dlaň zprvu skoro prázdná

teď plní se
přetéká

vyju jak na měsíc

chci víc
ale její dlaň je zrádná

obrací se na záda

hladím jí prsa
mnu bradavky

usmívá se

hladím je
a vycucávám

pomáhá mi

najednou sama sebe hladí

jako by nic

svůj nástroj ladí

její vzdechy prozradí

kdy nástroj je naladěný

z bříška olej
jí stéká na boky

stírám ho a směruju

do její zátoky

jsou na ní vidět

bouře minulých let
posetá je vzpomínkami

a my vracíme se stále zpět

stehna její

střeží tu zátoku jako vrata
avšak ta jako kouzlem

otvírají se

a má ruka nedočkavá

našla ten přístav

který ožívá najednou

a září v celé své kráse

jak umělcem znalým vytesaný
vlnami začal se vzdouvat

klín mé milované ženy

její vzdechy mísily se
s kvílením těch rozbouřených vod

pak blesky a hrom udeřil
vlny zaplavily tělo i mysl

zaduněly zvuky dávných ód

jen zvolna utišil se vítr
zmlklo kvílení
a vlny opadly

tělo se chvělo ještě
pusa ještě sténala

mokrá byla

jak přívaly májového deště

naklonil jsem se nad ní
a ona mě objala...

májový polibek

pak jasmínový čaj
na naší zahradě

v májové náladě

nevěřím, že další měsíce by to bylo jinak, máme své skušenosti

teď ale já jdu si lehnout na masážní stůl
jinak toho štěstí bylo by jenom půl...