Touha se Slunci nepodobá

Křídla z pozdního léta tvoří mé tělo,

létám jen za šera

nepodobaje se Slunci

brouzdám po smyslech

čekaje na vyvrhnutý nápoj lásky,

čas tiše líbá mou tvář,

hřebíkovitými jazyky

zatlouká…

a dopis vyrytý na srdci

nic neznamená…

Autor Caliéry, 22.01.2023

Přečteno 277x

Tipy 9

Poslední tipující: Now, GiovaniDaVinci, Narragan, Psavec, mkinka

Komentáře (5)

Komentujících (5)

Komentáře

Děkuji

23.01.2023 18:58:01 | Caliéry

Líbí se mi poezie úspornosti vyjadřující mnohé. Díky.

23.01.2023 06:10:33 | Now

Ta se povedla ;)

22.01.2023 16:42:11 | Narragan

Ale třeba solární energie, je prima. Nastav kolektor duše!
Máš to pěkně napsané...*

22.01.2023 15:15:36 | šerý

Báseň s velkým obrazem jedinečnosti.

22.01.2023 14:05:17 | mkinka

Návštěvnost