Končetinová

„Pojď miláčku
zpřeházíme si končetiny“
…. předávám netištěnou pozvánku
na večerní radovánky

Ráno se probudím a vidím
jak mi svítáš v náručí
jsem pyšný a šťastný
i když rameno odešlo ven

z kloubu

senzoricky vytuším pohyb
ve středu světa
mrknu na svou chloubu
a tiše ji pověsím
abych se mohl věnovat
sledovací operaci

jak rozkošně spíš -

slina bobující na tváři
lehký murmur
pravidelné sfoukávání
mých ohníčků

a ….. dost!

Zvoní mi v uších
takže se probouzíš
a dostáváš okamžitou nabídku

na opětovné zpřeházení končetin