Co ale zítra? Co pozítří?

                       foto: silviagaudenzi

CO ALE ZÍTRA, CO POZÍTŘÍ?

cítím vůni tvé touhy
smíšenou s parfémem
co na sebe leješ
mý večery jsou dlouhý
jsi taky smutná
či se právě směješ?
jsem sám
i ty jsi sama
myslíš třeba na mě
možná už od samýho rána?

je 23 hodin
už bys mohla být v posteli
máš něco na sobě?
ale jdi!
Snad by ses nestyděla
vždyť potkáváme se každé ráno
u rybníčka
na konci vsi
tak řekni
spíš nahá u otevřeného okna?
hoří ti na stolku svíčka?

já nemám ještě ustláno
a nebudu mít
dokud se v mým pokoji
nemihne tvá lokna
pak ustelu a položím tě
na ty čerstvě povlečený matrace
a žínkou umeju to tvý parfémový tělo
a dám si záležet
na konec si nechám tvý přirození
to na tobě určitě nejvíc voní

pokouším se usnout
ležím na zádech
na návsi zvoní klekání
kláda mi trčí jako šíp Amora
však nechci se ho ani dotknout
nechávám ho tobě na hraní

zatím koukám do špinavýho dvora
a myslím na hnusný věci
snad můj chtíč se unaví
a já jak v měkkým jeteli
konečně usnu
v tý mý osamělý posteli

co ale zítra?

co pozítří?