Hříšná
Hříšná
Vidím z Tebe jen půl hladiny
oktáva rozkoše
co rozvlnila svoje boky
pomerančová slupka hříchu
a ta jeho sladká kapka
co padá lehce k zemi
snažím se ji zachytit
když zavonělo jitro z podzimu
jsi ze sna nový den
stvořena
zrozena
vyřčena
ač o Tobě jen sním
když doma na pohovku ulehám
v objetí ticha
znaven bytím duše
jako při prvním slově „Ach“
kdy prsty jsem položil
na Tvé rty duality
a...pak
....procitli jsme v nahotě
a po všem tom zvláštním lopocení
sebe sama do Tebe uložil
a schoulil se v tom horkém klíně
rozpustil své strachy
to na chvíli i na věčnost
jako slza ukryta v dlani
jak ta bolest na víčkách
romanticky
nostalgicky
při svíčkách
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Tohle se mi hodně líbí, je to perfektní, obzvlášť Tvé rty duality... :-)
24.01.2025 14:44:09 | Gaspi03
Já strašně moc děkuju, moc si toho vážím a udělalo mi to velkou radost :- )**
09.01.2025 15:30:58 | Martin Kredba
Ach, moooc děkuji milá Terezko, že to s Tebou hezky zarezonovalo a obrazově, smyslově, pocitově Tě tato báseň snad pohladila :)**
16.11.2024 02:02:01 | Martin Kredba
Paráda.
15.11.2024 17:05:40 | Psavec
Velmi si vážím takového komentáře od Tebe a celkově poeticko-lidské přízně v rámci všech ST/tipů. Děkuji na stokrát.
15.11.2024 17:25:19 | Martin Kredba
