Anotace: ...
Ležíme v trávě,
ve staré zahradě,
vedle kupky sena...
tvá dlaň je právě
mojí dlaní - zachycená...
Jsem sluncem - tulákem,
putuji údolím...
nesu si stínohru těla...
nesu si prstoklad čela
nesu si křídla archanděla...
nesu si s sebou...
všechno cos´ chtěla.
Smývám deštěm
minulé otisky úst,
vytvářím nové otisky prstů...
pomalu dlaněmi
blížím se k místu...
kde jsme se minule
rozloučili...
pro úplnou tmu...
a nedalo se pokračovat
dál...
v jízdmo...
zezadu...
obkročmo...
a z boku.
nesu si stínohru těla...
nesu si prstoklad čela
nesu si křídla archanděla...
nesu si s sebou...
všechno cos´ chtěla
tohle jsou nádherné verše a probouzí ve mně stejně překrásný pocit, jako když prstoklad běhá po klavíru....nádherně vystižený letmý okamžik :)
17.04.2007 19:54:00 | sanerina