Řeka

 

foto: Nastasya Banana

 

 

 

 

ŘEKA

 

jdu s ní po břehu
ruku v ruce
občas se usměje
jako o závod mi srdce tluče
teď držím ji okolo ramen
řeka zpívá nám svůj omen

zastavili jsme se a koukali na tu řeku
pak přitiskla se
teď ona můj úsměv loudí
a já vím
zase je se mnou ámen

i ona je chtivá
ruce její po mém těle bloudí
ví co dělá
tahle nezabloudí

když se holka svleče
připomíná řeku
když pak vkleče
si jen tak teče

dívám se na vrcholky jejích zad
a údolí hloubky
pod jejími chloupky
nedobytný hrad

její prsy
jak hroznové trsy
se odhalí
když se ke mě otočí
a nabídne je
dychtivosti mé pusy

velký kyprý zadek
září svou bělostí
jako sníh na vrcholku hor
který pomalu začíná tát
a vlhčí mou ruku

mezi jejími stehny
dere se vodopád
na můj naběhlý úd
který už zcela ztopořený
zasunul jsem do vlhkého lůna
této krásné ženy

řičela vzrušením a neutuchající touhou
já beznadějně brodil se její mokrou strouhou
a řičel s ní

my pomalu byli mokří víc než ta řeka
a já měl pocit
že začínám se topit

s posledním výkřikem rozkoše
svalil jsem se do divokých vod té řeky
lehce jako když po souloži
vklouznu do vany
bez pocitu viny

když pak probral jsem se v zátoce
na břichu lepily mi rybí šupiny
pomalu začalo mi svítat:

se samotnou královnou vodních víl
jsem tentokrák z číše lásky pil

buďte vítány
vy radosti zvláštních chvil!