Ranní probuzení

Když slunce tančí po tvém nahém těle
a naše šaty válejí se u postele,
kdy na prsou máš potu krůpěje,
čekám, až tvůj hlas se zachvěje.

Když vůně vzrušení se kolem line
a sladké vlhko ve tvém klíně,
tvé boky v tichém rytmu hrají,
jako vlny co se nezastaví.

Když nehty v kůži zanecháš mi stopu,
v tom chvění, touze, v každém dechu,
na rtech ti zůstal tichý sten,
jsi víc než sen, jsi moje amen.

Mé dlaně bloudí po tvé kůži
a tělo v napětí se svíjí,
tvá stehna rozevřená víc,
jak prosba, kterou říkáš tiše
a já tě čtu jak dávný spis.