Sedím v pokoji a muziku si pouštím,
cítím se hrozně,jak prolezlá houštím.
Na srdíčku těžký kámen mám,
sama ho však nesundám....
Někoho druhého,kdo sundat mi ho pomůže,
než stačím naplakat slz kaluže.
Ale proč ztrácet vodu ze svého těla,
když tolik smát jsem se v životě chtěla.
Krásné pocity přicházejí vhod...Neboj, ono jednou bude moc fajn...jen jsme na to asi moc "mladí" :-) ale víš jak...tyto slova se blbě čtou, páč já bych je nebrala,ale teď už mám svoji lásku a vím, že jsem to neměla zrovna jednoduché...ale mám jeho, takže to štěstí tady naštěstí je...tobě přeji něco moc krásně podobného!
15.03.2008 19:23:00 | come-past
kráásný..=)
20.06.2007 21:19:00 |