Stojí tu zas jeden lidskej blázen,
tak ho furt nepokládej na zem.
Stojí tu sám a neslyšně dýchá,
zlost a láska se v něm míchá.
Stojí tu a nevnímá svět,
už nemá o čem lidem vyprávět.
Stojí tu a neslyší nic,
přece jen čekal od života víc.
Stojí tu a nevidí světa krásu,
už jen hledá ve smrti spásu.
krásné... a myslím, že každý má co světu říci... a někdy i mlčení hovoří víc než slova...
20.06.2007 23:05:00 | Nekonečnost
tak mě se to teda líbilo.
toho člověka jsem taky znala, ale pak se rozhlídl a tu světa krásu uviděl a zmizel...
11.06.2007 19:03:00 | Ágnes
Krásné pohrání s rýmy, ale dokonalou básničku si představuji jinak...
11.06.2007 14:01:00 | Srdcešmik