Kdo ví? ...

Anotace: Někdy se stávají věci, které nechceme, aby se děly, ale už s tím nemůžeme nic udělat, i když bychom chtěli...

Kdo ví, proč se to vše stalo?
Nějak rychle se to zamotalo...
Našla sis svou snadnou euforii,
která se tak rychle mění v hysterii.

Ne, nechci se tou euforií nechat vést
a nechci poznat ten tvůj hloupý svět!
Svět, kde nejsou žádné hranice,
kde nepotřebuješ oddechové stanice,
kde na konci tvé hlupé trasy
tě pronásledují jen zlé v hlavě hlasy,
kde tvůj stín jakoby žil taky,
za zády slyšíš jeho klapavé kroky...

Černé slzy kutálí se mi po tváři,
když vidím, koho si to vedeš k oltáři.
Komus´ duši svou prodala,
nevěda, žes tu mou tím probodla.

Tvoje známá lví povaha,
poradit jí,
marná snaha.
Hlava tvrdá jako kámen,
to je recept na smrt.
Amen.