Anotace: člověk může být silný, jak chce...ale někdy mu prostě nezbyde než vzpomínat....
V očích se něco zaleskne
a mně se zasteskne
po chvílích...
Kdy ruku v ruce
vnímala jsem tep Tvého srdce,
jako by bylo mé...
Kdy beze slov jsme si povídali,
bezstarostně jsme se smáli
a oba jsme věděli, že si patříme...
Zbyly jen vzpomínky
Co na dlani tak pálí
Když si o ni opřu hlavu
A zavřu oči
Aby ses ke mně vrátil
Alespoň v mých myšlenkách...
Už jdu......ty jo,koukám kde se to v tobě pořád bere...ttolik emocí...jsi dvojí osobnost..pro lidi a pro sebe...snad někdy poznám tu druhou...předposlední sloka:)ta je:)
20.07.2007 19:17:00 | TemsteaG
Zrovna dneska ma presne takovou naldu, jakou popisujes v tehle basnicce...
21.06.2007 19:11:00 | Sigurd II.
Možná,že tvoje vzpomínky na realitu jsou lepší,než moje snění o něčem, co nikdy nebylo :o(
15.06.2007 13:19:00 | Hesiona-Essylt