umřel jsi mi...
vždyť...já na to čekala
zvířátko mé maličké
copak jsem chápala...
více než ty?!
zdálo se mi...
...jako pokaždé se mi zdá
o smrti
ve všech podobách
snad ještě nejsem
smířená
odpusť
že nedokázala jsem
vzít tě do dlaní
když ti bylo nejhůř
když ono to tak bolí
možná,že se naučím
jednoho dne
pro někoho plakat
Už jsem se těšil, že Ti aspoň jednou dítě, to dítě v každém z nás, vydrží až do konce. Ale zase přišel úžasně zralej, dráždivej a otvírající konec! Zase mám nezavřeno. Jak to tak umíš?
19.08.2007 19:56:00 | Petr Miklas