Anotace: Co z toho, že zítra bude líp, když vždy, když se ráno probudím, je dnes
V okovech malé ptáče,
do tmy tiše pláče.
Věci co si přálo,
ještě nelétalo.
Samota ho dusí,
žít se přece musí.
Chřadne duše, tělo, kosti.
Žije jenom z povinnosti.
16.07.2007 12:04:00 carodejka
Moc hezky pohled ale trochu smutny , nevadi... i ten smutek patri k zivotu... pis dal zlato. Z
02.07.2007 00:05:00 Venite se stále směje
Děkuji, ale nelituj mě, já totiž jsme hrozně štastná. Když jsem to psala, též sjme enbyla nijak smutná. Zřejmě za tohle může moje podvědomí. Jinak děkuji, že to co jsem napsala, mi věříte, i když jsem to neprožila
01.07.2007 17:31:00 A.Adonay.Š
Zlato je to moc smutný asi vím jak ti je ted mě tíží rozchod s přítelkyní a nejhorší je že ty chceš slyšet ty slova které maj pomoct ale nepomáhaj-snad bude líp. maj se