Když jsem byla malá,
často jsem si říkávala,
že je láska něco krásného,
něco, něco nepotká každého.
Když jsem byla větší,
vídala jsem pohledy měkčí,
a říkala si, že láska je všude,
že snad i na mně trocha zbude.
A teď vím, že láska je dar.
Dar pro ty, co chtějí tvořit pár.
I já jsem to zažila,
a na lodi lásky se projela.
Bohužel, bylo to jen krátce,
vím, každý musí být i plátce.
Přesto - děkuji Ti za to...
A... pořád miluji Tě, zlato...
Dekuju za komentář k moji básni Ztracená láska... I když mě nejde o to jestli se to někomu bude líbit nebo ne. Jde o to že jsem zažila zklamání ktery nikomu nepřeju a potřebovala jsem se z toho vypsat:´( Ale tvoje básničky se mi líbí. Asi seš ještě pořád hodně zamilovaná... Ale chápu tě a nenech si do toho od nikoho kecat protože nikdo neví co prožíváš nebo co jsi prožívala... Mám s tím zkušenosti. Já si stojím za tím že jsem žila jen pro toho člověka a teď nemám pro co žít:´( Vím že ti za smrt nikdo nestojí ale někdy tě popadají příšerny myšlenky když seš na dně:´( Tak se drž...
14.07.2007 19:24:00 | Nadia_
Chápu, tu vanu. Tam člověka napadá věcí :) Ale jinak hodně slabých míst. Jen už mě tu nebaví dávat pořád - špatné, asi tak.
07.07.2007 18:39:00 | cz