Slzy v nebi

Slzy v nebi

Smutek a prázdnota plní mou duši,
proč psáti mám žal svou krví a tuší?

Daleko od lidí, vzdálená Bohu,
jak tu mám žít? A co vlastně mohu?

Láska mě zabíjí, samota ničí,
srdce mé krvácí a duše křičí.

Slunce už zapadá, blíží se noc,
snad jen sám Ďábel má nade mnou moc.

Život je trápení, slzy a kříž,
den za dnem padám já níže a níž.

Andělé ztratili křídla a smích,
k oltáři padají, i zvon už ztich.

Jejich sny, moje sny, všechno je pryč,
kde hledat, kde, ten náhradní klíč?

Nemám už sílu dále tak žít,
do nocí plakat a samotná být…